Antilopy v Lánech

Výzkumné pracoviště pro antilopy losí a lamy guanako

Ochrana ohrožených druhů – SDG 15: Život na souši 

  • Studium biologie a ekologie antilop losích a lam guanako. 
  • Zkoumání vlivu změny klimatu na populace velkých býložravců. 

Udržitelné pastvinářství – SDG 12: Odpovědná spotřeba a výroba 

  • Výzkum tradičních i moderních metod chovu v různých klimatických podmínkách. 
  • Modely ekologicky udržitelného chovu inspirované přirozeným pohybem zvířat v krajině. 

Ekosystémové služby a obnova krajiny – SDG 15: Život na souši 

  • Role velkých býložravců v regeneraci ekosystémů a ochraně přírody. 
  • Význam pastvy pro zachování biodiverzity a prevenci degradace krajiny. 
  •  

Farmový chov antilopy losí (Tragelaphus oryx) a lamy guanako (Lama guanicoe)

Optimalizace farmového chovu antilopy losí 

  • Vývoj chovatelských postupů zohledňujících welfare a praktickou udržitelnost. 
  • Ověření adaptability antilop losích na klimatické podmínky ČR. 

Výzkum ekologie a biologie velkých býložravců 

  • Studium chování, fyziologie a reprodukce. 
  • Sběr vzorků krve, trusu, a behaviorálních charakteristik a kondice zvířat 

Výukové a demonstrační využití farmového chovu 

  • Praktická výuka studentů Fakulty tropického zemědělství. 
  • Možnost řešení bakalářských, diplomových a disertačních prací. 
  • Exkurze pro veřejnost včetně škol a školek pro děti. 

 

Zkoumání možností produkce dietního masa 

  • Výzkum nutriční hodnoty, fyzikálních a chemických vlastností masa antilopy losí. 
  • Srovnání obsahu tuků a nenasycených mastných kyselin s masem z jiných druhů zvířat. 

Historie a význam chovu antilopy losí v ČR

První zvířata, která byla základem chovu na Výzkumném pracovišti byla přivezena z několika afrických států v letech 1969 a 1972 panem Ing. Vágnerem do Safari Parku ve Dvoře Králové. Z těchto zvířat pak vznikla naše současná chovná populace zvířat. Několik let byla zvířata držena na soukromé farmě, než byla v roce 2006 převezena do jejich současné lokality, do Lán. Na Výzkumném pracovišti je chov praktikován farmově, což je ve střední Evropě unikátní a dává studentům FTZ jedinečnou příležitost naučit se pracovat s velkými exotickými zvířaty, vidět standardní i složitější veterinární zákroky, se kterými se musí jako budoucí chovatelé zvířat seznámit. Také se naučí odebírat různé typy vzorků, tyto v laboratoři zpracovat a získaná data pak vyhodnotit. Zvířata chovaná na Výzkumném pracovišti mají svá specifika, např. jejich chování je velmi odlišné od domestikovaných druhů zvířat, jako např. od skotu. To, že se studenti naučí pozorovat a vyhodnocovat chování těchto zvířat, kde je důležitá sociální struktura stáda, jim dává další jedinečnou výhodu, kterou by jinde nenašli.  

Od roku 2009 jsou na Výzkumném pracovišti chovány také lamy guanako. Jejich domestikací vznikla lama krotká, která je spolu s alpakou chována nejčastěji. Protože guanako nedosáhlo takového stupně domestikace jako jiné druhy lam, je jejich chov náročnější. Zejména samci mohou občas vykazovat známky agrese vůči ostatním členům stáda, a proto je nezbytné, aby chovatelé měli dostatek zkušeností a možnost zvířata oddělovat.  

Na Výzkumném pracovišti jsou tato zvířata využívána studenty FTZ především pro behaviorální studie. Do budoucna plánujeme také výzkumy v oblasti genetiky a genomiky, parazitologie a například i hormonální studie. 

 

Proč je existence Výzkumného pracoviště důležitá?

Věděli jste, že? 

  • První antilopy losí v chovu v ČR pocházely ze Zoologické zahrady Dvůr Králové, jejich předci byli importováni z Ugandy a Tanzanie v 60. letech 20. století. 
  • Farmový chov antilop losích začal v ČR v roce 1998 a v roce 2006 byl přesunut do Lán. 
  • Antilopy losí mohou přeskočit až dvoumetrovou překážku a jsou geneticky bližší skotu než buvolu africkému. 
  • Lamy guanako mají měkké polštářky na končetinách, zabraňující erozi půdy. 
  • Srst z lam guanako se získává vyčesáváním a je kvalitnější a jemnější než kašmír. 

 

Význam farmového chovu: 

  • Antilopy losí jsou učenlivé a v zajetí dobře adaptabilní, což umožňuje jejich možné využití pro hospodářské účely. 
  • Pastevní chov těchto býložravců zlepšuje botanickou strukturu pastvin a přispívá k ochraně přírodních stanovišť. 
  • Výzkumné pracoviště v Lánech je jedním z mála svého druhu na světě. 
  • Umožňuje studentům blízce pracovat s větším množstvím antilop a lam, což je pro ně unikátní příležitostí, kterou by na jiném pracovišti nenašli. 

 

„Mohou antilopy losí obohatit evropské zemědělství jako alternativní hospodářský druh?“ 

„Jaký význam má výzkum exotických býložravců pro ekologii a ochranu přírody?“ 

„Jak mohou farmové chovy přispět k ochraně ohrožených druhů?“